SK 
Hosté: Mária Zelinová (moderátorka), Pavol Machnič (publicista, vývojář doplňků výživy, zakladatel Blue Zone) a Fredy Ayisi (sportovec, trenér bojových umění)
Ve druhé epizodě podcastu Blue Zone hovoříme o energii, regeneraci buněk a klíčích k zdravějšímu životu. Vítáme dva hosty, kteří se podělí o praktické rady z praxe i vědy.
Úvod a přivítání hostů
Mária: Vítejte u druhé epizody podcastu Blue Zone. Dnes budeme hovořit o energii, regeneraci, buňkách a samozřejmě o zdravém životním stylu. Dnes tu mám dva hosty. Srdečně vítám pana Pavla Machniče, který je kromě publicisty také vývojářem zdravých doplňků stravy a zakladatelem Blue Zone, což je vlastně česko-slovenská komunita Blue Zone. Dobrý večer, dobrý den. Máme tu také Fredyho Ayisiho, který je jedním z nejznámějších sportovců na Slovensku a v České republice. Začínal jako tanečník, poté přešel k bojovým uměním, jako je jiu-jitsu, capoeira a karate, a v současné době se také věnuje zdravému životnímu stylu. Vítám vás tedy dnes oba.
Pavol a Fredy: Mockrát děkujeme.
Proč potřebujeme výživové doplňky?
Mária: Fredy, slyšela jsem, že jsi v životě nikdy neužíval žádné výživové doplňky a začal jsi s nimi teprve nedávno. Je to pravda?
Fredy: No, moc jsem o tom nepřemýšlel, ani jsem se tím dříve nezabýval, a v podstatě mám štěstí, že jsem obdařen tak vysokou úrovní energie. Mám také docela dobré genetické předpoklady, takže kromě několika drobných zranění nemám žádné větší zdravotní problémy. Ale teď jsem narazil na něco právě tady, ve světě zdraví. Náhoda, životní cesta, osud mě vedly k náhlému uvědomění, že je vlastně potřebuji, nebo že jsem ani nevěděl, že je potřebuji. A začal jsem je brát. A jak jsem je začal brát, najednou jsem si uvědomil, že se všechno mění.
Mária: Pavole, proč potřebujeme tyto výživové doplňky?
Pavol: Víme, že jak naše tělo stárne, není schopné produkovat určité klíčové látky. Nedokáže se samo opravit. A nemůže se opravit, protože máme civilizační návyky a špatné vzdělání, což vedlo k tomu, že Slovensko a Česká republika mají nejvyšší míru výskytu rakoviny tlustého střeva a máme obrovské množství neurodegenerativních onemocnění a kardiovaskulárních chorob. A to je vlastně základ toho, že nevíme, jak produkovat určité věci. Ve třiceti letech je produkujeme, v pětatřiceti letech je produkujeme na 50 %, v padesáti letech na 20 %. Co to tedy je? Nedostatek doplňků stravy, špatný životní styl. Ne tak, jak řekl Fredy, ale jednoduše proto, že když je někomu 50 let, potřebuje do svého organismu dostat určité látky, abychom mohli eliminovat věci jako cukrovka, rakovina, neurodegenerativní onemocnění, infarkty a mrtvice.
Mária: Myslím, že je to částečně také proto, že lidé jsou chronicky unavení. Proč si myslíš, Fredy, že jsou lidé v dnešní době chronicky unavení?
Fredy: Je to doba, ve které žijeme. Pro mě je to stále velká záhada, i když tomu rozumím. Ale ve srovnání s minulostí se všechno stalo neuvěřitelně efektivní. Ve všem je mnohem větší růst a mnohem více nástrojů, pokud jde o přírodu, počítače, umělou inteligenci a podobně. Všechno je tedy mnohem produktivnější, a přesto lidé dělají mnohem více než kdykoli předtím. Lidé jsou zaneprázdněnější a více zatíženi a tlak na ně je mnohem větší než dříve. A vidím, že lidé jsou velmi, velmi zaneprázdněni tím, že se snaží žít normální život, takže hodně spěchají, prostě teď musí velmi tvrdě pracovat. I když nám technologie umožňuje dělat věci lépe, všechno je stále obtížnější. A pracujeme ještě více, protože si to namlouváme...
Chronický stres a jeho biologie
Pavol: Rád bych doplnil jednu myšlenku k tomu, co řekl Fredy. Náhodou jsme začali spolupracovat s profesorkou Horákovou, doktorkou věd, která je světovou špičkou v biochemii a biologii. Řekla, že padesátiletý člověk dnes a padesátiletý člověk před padesáti lety – hádejte, o kolik více stresu musel ten druhý zvládat. Nebudeme hádat, někteří řeknou 50 %, 70 % – až 7000 %. Páni. To je 70krát více stresu. A to proto, že například Fredy ví, jak se krásně uvolnit, jak meditovat. Málokdo to dokáže. Nevíme, jak regenerovat své tělo. A právě to je cílem těchto podcastů, vzdělávat lidi, jít příkladem. Co je vlastně nejzákladnějším základem zdraví? Profesorka Horáková říká, že jsou to dostatečné antioxidanty.
Lidé nevědí, co jsou antioxidanty a oxidanty. A v zásadě je základem zdraví zdraví mitochondrií – složitý pojem, ale jde o zdraví našich elektráren, jako jsou naše elektrárny.
Mária: Takže elektrárna je jako buňka.
Pavol: Ne , elektrárna je mitochondrie uvnitř buňky. Jsou jako malé čočky. To jsou naše elektrárny. Například nervová buňka má 8 000 mitochondrií, svalová buňka má 200 mitochondrií. 200 elektráren, 800 elektráren. Srdce má obrovské množství elektráren. Záleží na tom, kolik jich potřebujeme pro výkon. A uvědomte si, že v našich buňkách je doslova peklo. Hele, létají tam jiskry. To jsou továrny. Takže teď, volné radikály – lidé si nedokážou představit, proč jsou problém. Volným radikálům chybí jeden elektron. A naše tělo je dokonalé, když je mladé a dokáže produkovat antioxidanty. Je to hezký chlapík s taškou plnou elektronů. Nese tašku plnou elektronů a uvidí volný radikál, a najednou se radikál stane mírumilovným prvkem. Takže máme buňku, která je napadena volnými radikály, a antioxidanty tuto buňku chrání.
Mária: Tak si to mám představit?
Pavol: Ano , přesně tak. Buňka má různé membrány a různé vstupy. A proto musí existovat různé typy antioxidantů, protože některé se hodí přímo za ni. Přesně tak, protože například buněčná membrána je mastná a vitamin A a vitamin E musí chránit tuto buněčnou membránu v této mastné vrstvě. Ale máme také ve vodě rozpustné prvky a vitamín C chrání ve vodě rozpustnou fázi, nebo kyselina R-alfa-lipoová, která ji také chrání. Potřebujeme tedy spektrum antioxidantů, které nám poskytují různé elektrony.
Uvědomte si, že naše tělo produkuje každý den 60 miliard radikálů. Musíme těchto 60 miliard radikálů eliminovat. Protože létají kolem, jsou jako jiskry létající z krbu a mohou něco zapálit. A když 30 miliard buněk, 50 % zůstává v podstatě nechráněno radikály, antioxidanty, pak máme problém na fyzické úrovni. Pokud dokážeme uklidnit svou mysl, stresová složka produkuje obrovské množství radikálů. Obrovské množství. Takže 98 % nemocí, jak říká profesor, je způsobeno radikály.
Mária: Kdybych se Fredyho zeptala, jak dosáhnout stavu, kdy nebudeme v chronickém stresu? Máš opravdu celoživotní zkušenosti, nejen s jógou a karate, ale také s různými dechovými cvičeními. Zkus nám dát pár tipů, jak zlepšit naši stresovou situaci.
Fredy: Řekl bych opak, že ano, je velmi důležité zbavit se stresu, naučit se trochu relaxovat a zklidnit svou mysl. V zásadě nás ovládá naše mysl a naše vědomí, které způsobují nemoci nebo nás nějakým způsobem uzdravují. Síla myšlenek, síla takového vnitřního uzdravení, je velmi důležitá. A lidé tím, že prostě věnují veškerou svou energii vnějšku, pryč od sebe samých, a získávají věci z vnějšího světa, se prostě dostávají do určitého druhu tlaku, do jakéhosi kolotoče. Naučit se uvolnit svou mysl, naučit se obrátit ji dovnitř, pozorovat sebe sama a naučit se uklidnit a skutečně používat svou mysl k racionalizaci svých problémů – to je podle mě velmi důležité.
Musíte se tedy naučit trochu se uklidnit, sednout si, trochu... Existují dechová cvičení, která byla vyvinuta, což je obrovská věda zvaná pranayama, nebo v čínských lékařských procesech a programech existují různá dechová cvičení, která lze provádět, aby se člověk uklidnil, zbavil se stresu, bojoval s nespavostí a tak dále. A samozřejmě existují také různá cvičení. Existuje obrovské množství těchto cvičení, ať už z čínské medicíny, indické ájurvédy nebo prostě z jakékoli duchovní cesty či filozofie.
Podle mého názoru je velmi důležité obrátit se do svého nitra, najít v sobě mír, pochopit, co je důležité a co není tak důležité, co je trvalejší a co má prioritu. A pak se věnovat cvičení, pohybu. Pokud chcete být zdraví, musíte prostě udržovat svůj stroj, svůj skafandr, ve kterém žijete, nějakým způsobem dobře promazaný, musí se neustále hýbat, musí být zajištěn neustálý průtok krve ve vašich orgánech atd.
Cvičení, dýchání a správné myšlení jsou tedy velmi důležité, stejně jako rovnováha, abyste nebyli příliš na jedné nebo druhé straně, ale dělali vše v rovnováze. To znamená nespát ani příliš mnoho, ani příliš málo, nejíst ani příliš mnoho, ani příliš málo, odpočívat nebo pracovat v rovnováze, ve všem. Řiďte se tím a umějte se posoudit, že už jsem za tou rovnováhou, už jsem někde mimo, to není správné. To jsem chtěl sdělit.
Mária: Takže v podstatě máme lepší, zdravější a rozumnější životní styl s pomocí výživových doplňků a také s pomocí našeho myšlení, uklidnění a tak dále. Zajímá mě ještě jedna věc. Když mluvíme o výživových doplňcích, všude slýchám slovo liposomy. Co to přesně je?
Pavol: Liposomy byly vytvořeny přírodou. Mají přesně stejný obal jako buněčné membrány. Mají stejnou membránu jako buňky. Proto když buňka uvidí liposom, řekne: „Ano, jsem tvá.“ Ano, přijmu tě. Ano, liposomy jsou pro buňky přirozené. V této formě se informace přenášejí nejlépe. Kromě liposomů máme také menší exosomy. Bylo zjištěno, že buňky mezi sebou komunikují pomocí těchto exosomů – je to jako tok elektronů: „Ahoj, podej mi tohle a tamto.“
A nyní, v této liposomální formě, je to nejlepší. Například to řeknu v případě krillového oleje. Mnoho lidí zná omega-3, že existuje EPA, DHA, ale že EPA, DHA musí být stále transformovány na fosfolipidy. Takže když máte krillový olej, máte přesně to, co buňka potřebuje ve struktuře buňky ve formě fosfolipidů. Ale žijeme ve světě padělků, takže naši čeští a polští přátelé zjistili, že si mohou koupit – viděli návod na YouTube – ultrazvukový čistič prstenů, dát do něj trochu alkoholu, chvíli míchat a získají liposomy. No, tak to nefunguje. Je to věda. Opravdu je to věda. A v podstatě se liposomy začaly používat v praxi asi před 15 lety. Objevili je vědci, nebo přesněji řečeno, pochází z výzkumu rakoviny, aby mohli dostat určité látky do určitých buněk, na určitá místa, což nebylo možné prostřednictvím klasického zažívacího traktu.
Mária: Liposomy tedy zajišťují lepší a účinnější vstřebávání daného doplňku stravy do těla. Chápu to správně?
Pavol: Ano. Je to lepší transport. Ale další věc je, že i když do buňky přinesete padělek, není to hloupé. Je to – naše tělo je ze své podstaty inteligentní. Z toho inteligentního elektronu – nemůžu říct, že elektron je inteligentní, ale ta inteligence tam opravdu je. Fredy a já také věříme v tu duchovní esenci a duchovní stránku. Ale také na druhé straně – evoluce – to jsou miliardy let evoluce, takže je to velmi sofistikovaný systém. Je to neuvěřitelně sofistikovaný systém. A když se ponoříte do biochemie, najednou si uvědomíte, že elektrony spolu jakoby komunikují, elektrony. Ten systém je prostě neuvěřitelný. Inteligence je vidět všude, jak to všechno funguje, ale naše špatné vzdělání nám brání – prostřednictvím nepohodlí a stresu – využívat sebekorekční techniky našeho těla. Tělo má doslova techniky, jak se vypořádat se vším.
Formy liposomálních vitamínů
Mária: Liposomální vitamíny známe v různých formách – ať už jako gel, prášek nebo tekutinu. Které jsou nejúčinnější a které jsou nejlepší?
Pavol: Práškové nebo jiné formy jsou nesmysl, jsou to padělky. Mohou být pouze v tekuté formě. Samozřejmě existují i padělky v tekuté formě, ale každý správný výrobce musí mít takzvanou certifikaci TEM – to znamená, že přítomnost liposomů určité velikosti musí být potvrzena pod transmisním elektronovým mikroskopem. Zvažte vše, jaké prvky obsahuje, ale je 10 až 50krát silnější, účinnější nebo má vyšší absorpci než běžné. Takže když vidíte práškový vitamín C, liposomální, je to padělek, protože ano, byly provedeny testy, ale bylo to tak složité, že ani ten nejspolehlivější výrobce to nedokázal. Takže když vidíte práškový vitamín C, lipozomální, je to padělek, protože ano, byly provedeny testy, které bylo nutné provést, ale bylo to tak složité, že ani největší světoví výrobci neprodukují práškové formy.
Mária: Když porovnáme práškový neliposomální vitamín C a tekutý liposomální vitamín C, jaký je rozdíl v vstřebávání?
Pavol: Naše tělo může absorbovat maximálně 200 mg vitamínu C za 12 hodin klasickou absorpční cestou a liposom v liposomální formě – čímž obchází trávicí systém a je absorbován přímo do krevního řečiště – takže absorpce je 10 až 50krát vyšší než u konvenčních forem. obchází trávicí systém a je absorbován přímo do krevního řečiště – takže jeho absorpce je 10 až 50krát vyšší než u běžných vitamínů nebo běžného vitamínu C.
Jak se vypořádat s nemocí
Mária: Fredy, co děláš, když se cítíš nemocný? Máš na to nějaké speciální cvičení?
Fredy: No, záleží samozřejmě na tom, o jakou nemoc se jedná a... Člověk může být na jakékoli duchovní úrovni, ale když onemocní, prostě onemocní. A já jsem to viděl – myslím tím, že to vidím – nejen na sobě, že si můžu říct: „Ne, onemocnět nebudu“, ale někdy prostě přijde horečka nebo nějaká infekce nebo něco podobného. A samozřejmě jsem to viděl i u svého učitele Vindyho, který je na vysoké úrovni – duchovní úrovni – a i on může onemocnět.
Existují však různé pomůcky, co dělat – záleží na tom, nelze to říci, pravděpodobně neexistuje žádný klíč k tomu, co lze udělat. Ale myslím, že je dobré smířit se s tím, že jste onemocněli, trochu si odpočinout – řekl bych, že se něco stane, musíte se s tím trochu smířit a nepřestávat bojovat: „Proč se to stalo mně, proč se to stalo mně, mám to a nechci to“ a tak dále. Takže trochu přijetí pomůže – jako: „OK, tohle mě teď zastavilo, teď jsem klidný, nebudu plakat před celým světem, ale musím tím projít.“ Myslím, že tento klid je také docela důležitý. A pak je druhou věcí opravdu dívat se na nemoc optimisticky. Dívat se na ni jako „Bude to zase v pořádku. Teď je ten správný čas, překonám to.“ Samozřejmě by to mohlo být ještě horší. Jiní lidé jsou na tom mnohem hůř. Mám to, teď se s tím musím nějak vypořádat. To je důležité. A pak je tu druhá věc, a to opravdu pochopit, že nejde jen o duchovní síly a myšlenky a modlitby a přání, ale že věda je tady opravdu důležitá. A věda, technologie, medicína a výzkum pokročily, a my bychom se toho neměli bát, takže musíme rozumně přijmout možnosti, které máme k dispozici. Samozřejmě musíme zjistit, co je dobré, a rozumně přijmout nejmodernější technologie a výzkum.
Mária: Jde o rovnováhu. Jde o rovnováhu – ne jen o vědecké věci nebo jen o duchovní věci, ale o to, vzít si z každého něco.
Fredy: To je můj názor.
Marketing výživových doplňků
Fredy: Možná další zábavná historka. Jak jsem již zmínil, byl tu můj učitel z Indie, Swami Ačityananda, velmi, velmi moudrý muž, neuvěřitelně moudrý. Byl tady a my jsme pořádali seminář a lidé – protože je to tak duchovní bytost, je něco jako král ve světě jógy – se ho zeptali přesně na tuto otázku: „Co mám dělat, když má moje dítě horečku a já nevím, co mám dělat?“ On se na chvíli zamyslel a řekl: „No, dejte mu léky, které předepsal lékař.“ Tak.
Více lidí to bere tak, že když jsou nemocní, nevědí, jak se z toho dostat, začínají zoufat a marketing je může ovlivnit.
Mária: A přesně k tomu jsem chtěla dojít – k výživovým doplňkům a nesprávnému marketingu. Jak tomu můžeme zabránit?
Pavol: Pouze prostřednictvím vzdělávání. Jsou to normální časy, taková je doba, ve které žijeme. Žijeme ve světě padělků a influencerů a je na nás, abychom lidi vzdělávali, že ne všechno může být stejné. Když užíváte koenzym Q10, může to být ubichinol nebo ubichinon. Jeden je bioaktivní, druhý ne. To znamená, že jeden může být absorbován – absorpce je jedna věc, ale biologicky využitelný je jeden z nich z 5 %, druhý z 50 %.
Sulforafan je absolutním králem všech antioxidantů a fytonutrientů. Lidé o sulforafanu moc nevědí, i když je to král, ale znají kurkumin, resveratrol z vína, kurkumin – protože Indové používají kurkumu. Ale biologické využití i bioaktivního kurkuminu, i když přidáme piperin a resveratrol, je kolem 2 až 8 %. Zatímco bioaktivní sulforafan má v těle 80% využití. To neznamená vstřebávání – to jsou dvě různé věci. Vstřebávání – je vstřebán, ale není využit v těle. Například typický případ silného antioxidantu, kterým je vitamin E – na trhu najdete pouze D-alfa-tokoferol. Forma? Nerozumím formě. To je forma, to je toto, a existuje tokoferol, který je 60krát účinnější, ale nikdo kromě nás ho nedává, protože je 10krát dražší.
Mária: Dobře, jako běžný spotřebitel jsem se rozhodla, že si teď chci pořídit nebo koupit nějaké silné antioxidanty, protože se chci starat o své zdraví. Co mám dělat? Jak poznám, co je špatný marketing a co je dobrý?
Pavol: Pro lidi je velmi těžké rozpoznat rozdíl, protože existují opravdu velké společnosti a my si nemůžeme koupit kvalitní produkt za cenu, za kterou ho prodávají. Prodávají opravdu nereálné věci – nechci říkat nezdravé věci, ale jen marketing a akvizice. Proto máme například tým odborníků, máme v týmu profesorku Horákovou, budujeme Blue Zone, komunitu, kde se chceme vzdělávat. Chceme do spolupráce zapojit lidi jako Fredy. Protože má co říct o tom, co je velmi důležité. Protože, jak jsem řekl, 98 % nemocí je způsobeno radikály, ale 70 % z toho je v našich hlavách. Správně? Protože například ten antioxidant – jako nejsilnější sulforafan – aktivuje jeden gen. Jmenuje se NRF2. Na tom nezáleží.
Mária: Opět tomu nerozumím, ale poslouchám.
Pavol: Je to hlavní spouštěč tohoto genu. Takže když jsme nemocní nebo zdraví, aktivuje se a zapíná dalších 200 genů. NRF2 aktivuje 200 genů, které nám pomáhají vyrovnat se s nemocí, a deaktivuje 500 genů, které by nás mohly zničit. Ty, které podporují nemoci. Protože tělo je jako velký počítač. Od umělé inteligence dostáváme odpověď ve formě slov nebo písmen. Ale někde v pozadí jsou jen jedničky a nuly, jedna, nula, jedna, nula. A tak fungují tyto antioxidanty.
Pro podporu dlouhodobého zdraví, vitality a odolnosti organismu vůči závažným...
Signály těla a psychika
Mária: Fredy, jak poznáme, že je naše psychika přetížená?
Fredy: No , pokud to poznáme, pak ještě není tak přetížená, protože nevím, vždycky máme nějaké výzvy, nějaké signály, které nám dává, ale právě ty ignorujeme. Ignorujeme ty nejzákladnější věci, jako je například hlad, ale vím, že mám tolik práce, že teď nemůžu jíst. Měl bych, ale nejím. Také potřebuji jít na toaletu a moje tělo, příroda mě k tomu nutí, ale protože mám něco, co je pro mě teď důležitější, neudělám to. A je to stejné se vším – nejdu spát, protože ještě musím dokončit tuhle práci nebo se ještě musím podívat na tohle, ještě musím udělat tamto.
Takže ve skutečnosti neposloucháme volání nebo signály našeho těla nebo mysli, a možná je cesta k nám samým také tato – poslouchat, co nám říká naše tělo, poslouchat, co nám někde v pozadí říká naše mysl, protože víme, co je ve skutečnosti dobré a co špatné. A měli bychom také trochu naslouchat tomu, co nám říká naše srdce, protože srdce nelze nijak oklamat, je nekompromisní.
Mozek může ospravedlnit všechno. „Zasloužím si to, dokážu to, proč ne, jsem jiný.“ Ale srdce je tak jasné, že srdce chce nebo nechce, miluje nebo nemiluje. To je správné, to je špatné – všechny tyto věci prostě potlačujeme. Máme tedy v sobě kompas, který nám ukazuje cestu, ale je ovlivňován, ano. Prostě ho ztrácíme z dohledu, protože se o sebe tolik nestaráme – jak jsem řekl na začátku, jsme vždy orientováni ven, ven. A chceme pro sebe stále něco lepšího, nemáme v dohledu žádný konec, bez ohledu na to, jak se zlepšujeme a usnadňujeme si život a uspokojujeme své smysly, ale ztrácíme cestu k sobě samým, k nejdůležitějším věcem. A pak je reakce samotného těla a osudu, v uvozovkách, nekompromisní.
Pavol: Máte auto a máte různé kontrolky – žluté a červené. Když svítí žlutá, sami doplníme olej. Když se rozsvítí červená, musíte zastavit a nechat auto opravit. A to samé máme v našich tělech – naše těla jsou inteligentní a také mají různé kontrolky, které neposloucháme. Nejhorší jsou pravděpodobně analgetika typu „bolí mě hlava, tak si vezmu něco, aby to přestalo bolet“ – bez ohledu na to, zda zjistíme příčinu. Víte, kolik lidí umírá na vysoký krevní tlak? A vysoký krevní tlak bolí tady a tady. Pro ty, kteří během podcastu ukázali na temeno hlavy. Je tedy důležité vědět o těchto kontrolkách, že je máme. A když je nemáme, některé z nich nemáme – například nevíme, jaký máme krevní tlak – takže to může jen bolet. Takže nikdy neberme pilulku, aniž bychom věděli, že máme nízký krevní tlak, protože mozek zpanikaří a křičí: „Prosím, okysličte mě, okysličte mě“ – a my mu dáme pilulku a ještě více ho snížíme, a pak mladí lidé trpí demencí.
Mária: Ráda bych se vrátila ke kortizolu, protože když otevřete Instagram, když otevřete Facebook, kortizol je všude – je zodpovědný za absolutně všechno. Je to tak?
Pavol: Ano, Fredy to před chvílí řekl. Kortizol, neboli stresové hormony, jsou extrémně agresivní vůči našemu blahobytu a hormonálnímu systému. Jsme hormonální bytosti. Ženy jsou hormonálně vybaveny jinak než muži. Mohou zničit všechno, celý náš blahobyt. Výsledkem je snížená produkce serotoninu. Serotonin je hormon štěstí. Bez hormonu štěstí nemůžeme žít radostný život. Nemůžeme se bavit.
Mária: Ale jak se kortizol produkuje? Abych si mohla představit, že jsem teď ve stresu a to vyvolává reakci v mém těle, která produkuje...
Pavol: Zaplavuje mozek. Produkuje hormon. Máme dvě cesty – sympatický a parasympatický nervový systém. Sympatický nervový systém je zodpovědný za to, že mohu utéct, když mi někdo vyhrožuje. A parasympatický nervový systém je přesně to, co jsi řekl, Fredy – uklidňuje mysl. A tak jsme měli fungovat. Takže ráno se nám zvýší hladina kortizolu, abychom se probudili, abychom se probudili, aby se nám rozproudila krev, abychom se například osprchovali studenou vodou – tímto způsobem se nabijeme energií – a pak by náš život měl být v rovnováze, i když jsme v práci. Protože pokud nejsme v rovnováze, jsme celý den pod vlivem kortizolu. Nejde jen o kortizol, ale o asi 40 hormonů. Jsme tedy strašně vzrušení, zbytečně vzrušení. Nemusíme nikam utíkat. Musíme řešit věci. A my utíkáme. A pak jsme vyhořelí. Lidé jsou vyčerpaní. Účinek kortizolu způsobuje, že jsou lidé vyčerpaní. Je tedy velmi dobré znát různé techniky, které Fredy může také ukázat posluchačům. A jsou to techniky, které se můžeme naučit velmi rychle – například prostřednictvím souvislého dýchání.
Fredy: Můžu některé ukázat?
Pavol: Můžeš je ukázat v naší Modré zóně, ale koherentním dýcháním můžeme opravdu oživit parasympatický nervový systém. Takže se uklidníme – naše tělo se uklidní a nemusíme mít krevní tlak 180 na 110, ale 130 na 90 je při cvičení dostačující.
Mária: Jaké jsou to dýchací techniky?
Fredy: V józe a v čínských nebo ájurvédských tradicích existuje mnoho různých dýchacích technik. Ale já bych doporučil dvě velmi jednoduché, jako první pomoc, když je člověk ve stresu, napětí nebo nadměrném namáhání. Nejprve je důležité si říct: „Ano, teď udělám něco, abych se uklidnil.“ To je důležité. Na chvíli se posaďte, dejte si chvilku čas.
Jedna krásná technika – pranayama – spočívá v tom, že se nadechnete nosem, zhluboka se nadechnete a našpulíte rty, jako byste sfoukávali svíčku nebo někoho líbali, a pak prostě pomalu vydechnete ústy, přičemž se díváte Upřete pohled na jeden bod a představte si proud vzduchu jako světlo – třeba stříbrné světlo –, které vydechujeme do dálky. A řekněte si, že během tohoto dechu nyní necháte všechny problémy, všechny starosti, celý vnější svět za sebou, jako byste byli v tunelu, a soustřeďte se na to. Udělejte to 5–6krát.
Nadechl jsem se a... Je to krásná technika, která vás okamžitě uklidní. A pak je tu krásná technika pro aktivaci parasympatického nervového systému: dvakrát se nadechněte ústy. Čtyři nebo pětkrát – není to ani vědomá věc, prostě se to stane, přepne vás to do systému, který vás najednou začne uklidňovat a najednou vidíte problém, stres, napětí z jiného úhlu. Je to malý zázrak, ale někomu to může pomoci.
Pavol: To je důležité – dvojité nadechnutí. Nebudeme to vysvětlovat, ale když se chystáte pohádat se svou ženou, když se chystáte hádat nebo něco udělat, je lepší se třikrát nadechnout, čtyřikrát nadechnout takto, a pak to uvidíte v úplně jiném světle.
Strava jako alfa a omega
Mária: Kromě snižování stresu a samozřejmě užívání výživových doplňků k doplnění toho, co tělo potřebuje, je velmi důležitá také strava, protože právě prostřednictvím stravy doplňujeme všechny živiny, které naše tělo potřebuje. Co si o tom myslíš, Fredy?
Fredy: Naprosto souhlasím. Jsem úplně překvapený, že jsme to nezmínili hned na začátku, protože strava je základ zdravého života. Ale já odpovím... Pokud jde o stravu, je to trochu jiné, trochu specifické, protože jsem přísný vegetarián. Jsem vegetariánem už 39 let. Nejí vejce, nejí ryby, nejí žádné maso. Takže vegan? Ne, vegan nejsem, protože jím například mléčné výrobky. Ale podle mého názoru je to velmi důležité, a to i pro mysl. Strava také ovlivňuje mysl a city člověka, soucit a další věci, o kterých možná není třeba diskutovat. Ale myslím si, že to je můj názor, tak to vnímám já, mám své vlastní přesvědčení. Ale myslím si, že strava člověka by měla být velmi vyvážená. A teď nejde o to, zda je člověk vegetarián nebo všežravec, nebo jak to mám nazvat? Nebo zda jí maso. Jde o to, že si myslím, že mnoho lidí, a to vidíme v nákupních centrech a restauracích, má nevyváženou stravu. Způsob, jakým tito lidé nyní konzumují maso, je podle mého názoru zcela v rozporu s evolucí a historií.
Mária: Myslíš si, Pavole, že naše nemoci také vznikají z naší stravy?
Pavol: Samozřejmě. S tím naprosto souhlasím, protože stravu stavím na druhé místo. Na první místo stavím cvičení, ale strava je hned za ním, protože prostřednictvím stravy přijímáme toxiny. A toxiny nás zabíjejí. A jednoduše to, co lidé dnes skutečně jedí, jak řekl Fredy. Jaký nesmysl. A kolik toho jedí. A jak dlouho. Od rána – říká profesor – snackují od rána do večera. Dokonce vykrádají ledničku.
V posledním podcastu jsem řekl, že syrský lékař mi řekl, že zdraví spočívá v prázdném žaludku. Trávicí trakt spotřebovává 70 % naší energie. A když je trávicí trakt přetížený, je přetížená i mysl. Proto Fredy mluvil o vnímání a vegetariánská strava opravdu nejméně zatěžuje mysl. Když buddhističtí mniši meditují, dodržují čistě vegetariánskou stravu.
Fredy: Nechci ovlivňovat lidi svou vegetariánskou filozofií o tom, co by měli dělat a co by měli jíst, ale je jisté – jak jsme zmínili – že lidé dnes konzumují příliš mnoho masa. A už nejde jen o etiku nebo spiritualitu, ale opravdu o zdraví. Lidé jedí maso ráno, maso k obědu, maso večer – a naši předkové to nedělali. A myslím, že by o tom měl každý přemýšlet – alespoň z toho nejdůležitějšího důvodu, kvůli vlastnímu zdraví – omezit maso, nejíst ho tolik, jíst ho méně. Pokud jíte málo masa, pak ho jezte jen jednou týdně, nebo pokud to nejde, tak alespoň jen jednou denně, a je třeba to omezit. Protože na všech úrovních – ať už ekonomické, ekologické nebo jakékoli jiné – to škodí životnímu prostředí a škodíme tím i sami sobě. Nemusíte se stát vegetariány, ale omezte konzumaci masa a jezte více zeleniny a ovoce.
Pavol: Dodal bych, že civilizace v současné době produkuje vysoce zpracované potraviny. To nikdy předtím nebylo. Bylo například maso, které není tak škodlivé jako vysoce zpracované maso. Nebo máme šunku, která je zdravá – dáváme ji našim dětem, protože „děti musí jíst šunku každý den“ –, ale je to vysoce zpracované uzené maso. Jsou to vysoce zpracované produkty – jsou to uzená masa, jsou to karcinogeny, jsou to prostě věci, které velmi škodí našemu tělu.
Takže nezáleží na tom – jak řekl Fredy –, že nechceme propagovat vegetariánství, životní styl, ale je třeba říci, že je dobré jíst mnohem méně masa, ale také mnohem méně některých věcí, které vyrábí potravinářský průmysl. Nejen maso může být vysoce zpracované, ale i jiné věci.
Shrnutí zdravého životního stylu
Mária: Abych to shrnula, pro zdravější, šťastnější a spokojenější život by lidé měli cvičit, mít pozitivní myšlení, jíst lépe než dosud – tj. vyváženou stravu – a mohou také zařadit do svého života výživové doplňky, Ale je třeba je pečlivě vybírat. Je to tak?
Pavol: Přesně tak. Ale také vyloučit věci, které nesnášíme. Každý z nás je úplně jiný. Jsme jednotlivci, zcela jedineční – jak duchovně, tak materiálně. Mezi námi jsou obrovské rozdíly. A vezměte v úvahu, že léky jsou stanoveny: tolik pro děti, bez rozdílu mezi dívkami a chlapci. Tolik pro dospělé, ženy a muže – to je úplně jiná biochemie. A samozřejmě věk? Věk se vůbec nerozlišuje. Náš metabolismus funguje úplně jinak, když je nám 50, než když je nám 20. Takže jde právě o tuto personalizovanou medicínu, personalizované stravování – ne o to, že všichni řekneme „a tohle je skvělé pro všechny“. No, v Asii například rozlišují, zda má někdo hodně ohně nebo málo ohně, že?
Mária: Nerozumím – oheň, co tím myslíš? Hodně ohně, málo ohně – jeho vlastnosti, vlastně rozdělené na vata, pitta z ajurvédy, například. Hele, co je to například krevní skupina?
Pavol: Například obézní lidé mají málo ohně – vnitřní oheň zdá se hoří špatně a nespaluje dobře. Například štíhlí lidé mají toho ohně mnohem víc – v podstatě hoří, spotřebovává se. A jak poznám, jaký oheň mám? Možná to lze říct. V Indii se tomu říká agni, což znamená vnitřní oheň, který pochází ze solar plexu.
Mária: Teď tomu rozumím – oheň se rovná metabolismu.
Pavol: Metabolismus, rychlost metabolismu.
Mýty a fakta: bílkoviny, HIIT, energetické nápoje
Maria: A teď přichází dynamická část – mýty, fakta. Co si o tom myslíte? Bílkoviny, pánové, co si myslíte o bílkovinách?
Pavol: Základ buněčného života. Důležité, ale vím, že se ptáte na něco jiného.
Fredy: Podle mého názoru jsou bílkoviny důležité. Každý, kdo chce budovat svalovou hmotu, hodně sportuje atd., musí doplňovat příjem bílkovin. Opět záleží na kvalitě. To je nejdůležitější věc, kterou Fredy řekl na konci. Záleží na kvalitě, protože jen proto, že se to jmenuje bílkovina, neznamená, že to naše tělo přijme.
Mária: HIIT – vysokointenzivní intervalový trénink, pokud to nazývám správně. Co si o tom myslíš? HIIT každý den nebo jen příležitostně?
Fredy: Záleží na jednotlivci – záleží na věku, povaze člověka, jeho kondici atd. Myslím si, a podle svých zkušeností – protože můj život je životem vrcholového sportovce – neřeknu, že jsem prošel vším – ale vrcholový sport a nadměrná zátěž nejsou správné. Přináší výsledky, které zmizí jako tráva na poli, ale podle mého názoru není dobré přetěžovat tělo. A také najít v tom harmonii, najít sporty a cvičení, která jsou nějakým způsobem vyvážená a dlouhodobě udržitelná.
Pavol: Naprosto souhlasím. Vysoká intenzita intervalového tréninku je v podstatě cesta do pekla bez regenerace. Protože přesně to řekl Fredy – přizpůsobte to sobě. Když mám pocit, že budu dělat HIIT 7 dní v týdnu a třetí den jsem unavený, tak to prostě nedělám. Potřebuji se zotavit. To je základní chyba HIIT – přizpůsobte si ho. Jak se cítím? Pokud jsem slabý, nemá to smysl.
Mária: Energetické nápoje?
Fredy: Úžasné, skvělé. Opět mluvím o kvalitě. Ne každý má takovou energii a ne každý má den, kdy chce podávat výkon, a myslím, že to je skvělé. Doplňky před tréninkem, různé látky, které zvyšují naši energii, abychom mohli prostě fungovat perfektně. Jsem si jistý, že také piješ kávu, a ta ti podle mého názoru také dodává energii. Ale většina lidí nemůže fungovat bez dvou nebo tří káv, takže ano, je to nutné, je to součást této společnosti. Mělo by to tak být, ale opravdu záleží na kvalitě. Podle mého názoru nebudu žádnou značku hanit, to neřeknu, ale na trhu je spousta takových, které jsou naprosto hrozné. Opravdu špatné. Ale jsou i takové, které jsou velmi dobré.
Pavol: Ty , které se lepí na ústa, jsou nejhorší, protože obsahují hodně cukru. Ale pokud bych k tomu měl něco dodat – v krátkodobém horizontu ano, a s mírou. Ale je to jako lepit motor, když chceme lepit motor lepicí páskou, papírovou lepicí páskou. Rozhodně ne v dlouhodobém horizontu. Právě jsem slyšel – a byl jsem naprosto zděšen – že 500 až 1000 miligramů je dávka kofeinu před tréninkem, zatímco 400 miligramů je maximální denní dávka, a mladí lidé berou 500 až 1000 miligramů, což je cesta do pekla. Takže ano, v omezeném množství, rozumně, krátkodobě, ale ne dlouhodobě.
Mária: Co říkáte na takzvané boostery?
Fredy: No, to jsou důležité věci. Dívám se na to z pohledu lidí, kteří opravdu pravidelně trénují, posilují své tělo a jejich těla potřebují takové doplňky, aby se regenerovala, aby byla stimulována k dalšímu výkonu a tak dále. Takže jsem pro. Jak jsem řekl, vše záleží na společnosti, kvalitě a množství.
Mária: Pavole, co doporučuješ?
Pavol: Jsem také pro, protože i 20letý člověk, který má 100% fyzický výkon – ideální člověk – když dělá vrcholový sport, dnes se vrcholový sport nedá dělat bez toho, aby něco bral. Myslím to v pozitivním smyslu, věda nám opravdu přináší celé spektrum věcí. Různé společnosti nám také přinášejí spoustu nesmyslů, které nepotřebujeme. Proto dávám přednost komplexům, které nevyžadují, abyste si koupili 50 krabiček po 10 eurech, ale komplexům, které podporují celé orgánové struktury.
Mária: Jmenujte je, jmenujte je.
Pavol: Například máme Forever Strong – ve skutečnosti je to kreatin, který všichni znají. A jsou v něm speciální kolagenové peptidy, které podporují růst svalů.
Fredy: To mohu potvrdit, používám ho.
Pavol: Ale když jsi sem přišel, vypadal jsi větší.
Fredy: Faktem je, že za poslední tři měsíce, nebo možná dva a půl, jsem zhubnul 13 kilo a moje energie a vnitřní vitalita se neuvěřitelně zvýšily. Nechci říkat, že je to jen díky těmto produktům, které jsem začal používat, ale říkám, že je v tom velká část, kterou posluchači ani nelze takto vysvětlit.
Například některé produkty – začal jsem je užívat, a tehdy jsme se poprvé setkali s Palim. Řekl jsem mu, že se někdy cítím velmi unavený, někdy trochu napjatý a že moje výkonnost možná není taková, jakou bych si přál. A tak jsme si povídali. Pali se na mě podíval a „předepsal“ mi, v uvozovkách, několik produktů, které jsem začal používat. Řekl mi: „Zkus to.“ A já jsem se zeptal: „Na co to je dobré?“ Odpověděl mi, že to nelze popsat slovy. Je to něco, co po chvíli pocítíte uvnitř, něco, co vás překvapí. Že to není reklamou, ničím – to, co lze vysvětlit, pocítíte uvnitř. To mi tady řekl vedoucí společnosti. Vyzkoušel jsem to a teď mám přesně to samé, co mohu říci nahlas – například produkt s názvem NAD. Teď se lidé dívají na to, kolik toho dokážu, jak jsem silný, kolik mám energie, jak vypadám a tak dále.
Mária: Také to používám, ale se spermidinem.
Fredy: Ano, já taky. Předepsali mi tady celý balíček. Nevím, jestli je to kvůli tomu nebo kvůli nějaké vyšší síle, ale je to něco, co se nedá ani vyjádřit slovy. Musíte to cítit, je to jako... Jako bych se vrátil do svého mládí před několika lety – vitalita, energie. Ne že by mi narostly svaly nebo něco podobného – o to nejde, ale je to spíš vnitřní pocit. Vnitřní energie.
Pavol: To mohu potvrdit. Mám úplně to samé – zhubnul jsem asi 12 kg a cítím se mnohem lépe. Beru NAD+ už dva roky, co jsem ho objevil, ale pro mě je to... Je to něco neuvěřitelného. Neříkám to jako reklamu, myslím to vážně. Zažil jsem to na vlastní kůži. A kdokoli to nezkusil, to opravdu nemůže pochopit – prostě o to přichází.
Existuje mnoho takových věcí, skutečných věcí, které nám věda přináší. A proto věřím, že když lidé něco kupují, neměli by se řídit pouze reklamou a influencery, protože mnoho z těchto influencerů to dělá jen pro peníze, buďme upřímní. Ano, ale oni tomu vůbec nerozumí. Je to jen byznys – prodám společnost na burze a pak si koupím jachtu. Ale já chci, abychom tady vybudovali modrou zónu. Na světě je jich pět. A možná se necháme inspirovat Fredym z Okinawy, že?
Fredy: Ano.
Pavol: Že na Sardinii bude kurz pro ženy – Fredy tam už jezdí. A jde o to, aby lidé opravdu začali žít svůj život a nenechali ho promarnit.
Mária: Pánové, moc vám děkuji, že jste nejen mně, ale nám všem ukázali, jak žít život a neztrácet ho. Doufám, že se zase uslyšíme a uvidíme v příštím podcastu Modrá zóna.
