Dokázali jsme se poučit z našich problémů a to nás v životě posunulo dál. Není neznámé, že i svatou Terezii přivedl na její misijní cestu infarkt. Hildegarda z Bingenu bojovala s těžkou migrénou. Obě tyto ženy přijaly poselství svých obrazů nemoci a příkladně je uplatnily ve svém životě.
Bylo by dobré, kdybychom všichni pochopili, že je skutečně nutné učit se ze svých příznaků nemoci, což nám umožní neustále růst a posouvat se vpřed.
Život je plný příkladů, je plný chyb a slouží k tomu, abychom se učili a mohli najít cestu k dokonalosti. Každá chyba a každý klinický obraz nemoci nám ukazuje cestu našeho vývoje a dává nám šanci se v životě změnit. Život nám poskytuje mnoho prostředků, jak zodpovědně přistupovat ke svým problémům. Pokud budeme ignorovat odpovědnost za svůj život, za sebe, zůstaneme u starého, cesta vpřed nám bude trvat mnohem, mnohem déle. Na druhou stranu, pokud dokážeme přijmout odpovědnost za svůj osud, stává se nemoc šancí na změnu.
V případě nemoci musíme pochopit, že máme zapomenout na svůj problém, že se prostě objevíme: "Tohle mě bolí!"... Jde o to, abychom se pokusili v přeneseném smyslu "strčit prst do rány, do problému". Teprve pak se pro nás stane vědomějším, teprve pak ho začneme řešit. Rázem uděláme obrovský skok vpřed! Dostáváme se za hranice poctivé cesty sebepoznání a seberealizace.
Možná si říkáte: "Co se mám učit, vždyť se nemám co učit!" Ale neexistuje člověk, který by neměl žádné symptomy, jichž by si měl všímat a věnovat se jim. U každého z nás existuje odchylka "od normy". U každého z nás se v určitém okamžiku rozsvítí "žárovka", která nás přiměje začít zkoumat své tělo. Určitě chceme vědět, co tato "žárovka" znamená, jaký má význam. Mnozí z nás v této chvíli sáhnou po nám dobře známé pilulce, místo aby pátrali po příčině jejího rozsvícení.
Všichni tedy máme možnost růst na svých problémech. Jde jen o to, zda o tuto změnu ve svém životě skutečně stojíme. Každý z nás musí do řešení problému vložit nějakou energii, tento krok za něj nemůže udělat "někdo".
Cílem naší evoluční cesty je, aby se náš život stal vědomým rituálem. Nevzdávejme se a vzdělávejme se nejen slovy, ale především srdcem. To znamená pochopit problém.
Každý okamžik přináší do našeho života něco, co nám chybělo. A tak je to i s nemocí. Může nám být dokonce "přítelem". Místo abychom se problémům vyhýbali, můžeme k nim přistupovat s radostí a objevovat možnosti, které se v nich skrývají. Nemáme co ztratit. Život před námi leží jako široké pole možností. Vše lze uskutečnit, pokud přijmeme životní výzvu - dovést svůj vývoj k cíli.
Je obtížné přejít od teorie k praxi každodenního života, která je často obtížná a bolestná. Poznat "procesy učení" a samozřejmě zlepšit svůj současný život a jeho prožívání není snadné. Je to velmi důležité pro nalezení svého místa v tomto světě.
Největším problémem většiny lidí je to, že jsme uvěřili, že je "normální"když se někdo nachladí, má rýmu nebo chřipku nebo trpí vážnou nemocí či postižením. Také jsme si zvykli, že je normální, když někoho vyhodí z práce nebo když má štěstí či smůlu. Zvykli jsme si na zloděje, ale také na lidi, kteří by se rozdali. Na to všechno má naše civilizace recepty.
Každý druhý člověk v naší populaci má dnes kardiovaskulární problémy, a to nemluvíme o rakovině. Tyto nemoci nejsou na ústupu, právě naopak. Kolik lidí dnes trpí depresemi a různými druhy úzkostí ? Vzhledem k tomu, že nás média neustále bombardují bulvárními zprávami, žijeme v neustálém napětí. Jak tedy máme žít svůj každodenní život bezstarostně, bez stresu a harmonicky?
Navíc kolem sebe neustále vidíme základní polarity a disharmonie našeho duálního světa, kterým často nerozumíme. Existuje mnoho chudých, ale i bohatých, mnoho smutných, ale i šťastných lidí. Někteří si užívají a jsou "bezbožní", jiní duševně i tělesně trpí a jsou zbožní ? Proč si můj soused koupil nové auto a já stále jezdím veřejnou dopravou ? Proč, proč, proč, proč ?
Když se na tento náš svět podíváme povrchně, mnohým z nás se zdá zlý a nespravedlivý a časem mnozí z nás zahořknou téměř nad vším. Smysl života hledáme ve svých partnerech a dětech. Mnozí ho tam nacházejí, ale jen dočasně, dokud děti nevyletí z hnízda nebo dokud nevyprchá sexuální opojení partnerů. Pak se hledá znovu. Proto mnozí padesátníci hledají nové lásky nebo vstupují do politiky a snaží se znovu hledat tam, kde je nemohou najít. I když podvědomě vědí, že "podruhé do stejné řeky nevstoupíš", zkoušejí to znovu a znovu.
Kromě těchto případů vznikají problémy, když neposloucháme své tělo. Zejména dnešní doba nás nutí přetěžovat naše tělesné schránky. Psychické a fyzické přetížení aktivuje obranné mechanismy našeho těla. Často těmto příznakům nerozumíme nebo je ignorujeme. Musíme chodit do práce, i když jsme nemocní. Saháme jen po dočasných řešeních svých zdravotních problémů a k reflexi dochází jen tehdy, když jsme nemocní.
Pokud tyto nevědomé procesy každodenního života nedokážeme zpracovat, nechápeme je nebo je ignorujeme, vždy dochází k procesu "učení".
Člověk je však především duchovní bytost. Kdo nevidí rozdíl mezi živým a mrtvým člověkem, který není naplněn lidským duchem, pravděpodobně se nedívá dobře. Proto je velmi důležité začít více přemýšlet o prožívání svého života. I obyčejné nemoci nám mohou mnohé ukázat. Mnohdy stačí, abychom si odpočinuli nebo udělali něco pro své zdraví v oblasti prevence. Prevence je tím správným receptem na harmonický život.
Pouze ve zdravém těle může přebývat zdravý duch
Pokud jde o nemoci, existuje stará moudrost: "Miluj své nepřátele." Pokud je dokážete milovat, výsledkem pro vás bude celkové zdraví. To je metoda pro harmonii vaší mysli a očistu pro náš vnitřní software.
O tom, jak je možné, že se vám podařilo získat lásku, vypráví Mgr. Dagmar Machnicová & Ing. Pavol Machnič www.zdravysvet.sk - vše pro váš zdravý život
