Nevím přesně, ale určitě tam bude více světla než tady. Možná budeme běhat po svých a jíst pusou.
... No, to je přece nesmysl! Nemůžeš běhat a jíst ústy! Pupeční šňůra nás živí.
Něco vám řeknu. Život po narození nepřipadá v úvahu - pupeční šňůra je už příliš krátká.
Ne, určitě se něco najde. Jen to asi bude všechno trochu jinak, než jsme tady zvyklí. Tunel, světlo na konci.
Ale odtamtud se ještě nikdo po porodu nevrátil. Porodem život prostě končí - a stejně život není nic jiného než přetrvávající uvěznění v temnotě.
No, nevím přesně, jak to tam po porodu bude vypadat, ale každopádně se uvidíme s mámou a ta se o nás postará.
Maminka? Věříš v mámu? A kde by podle tebe měla být?
Všude kolem nás! V ní a díky ní žijeme. Bez ní bychom neexistovali.
Tomu nevěřím. Nikdy jsme žádnou matku neviděli, takže je jasné, že žádná není.
Ale někdy, když jsme zticha, slyšíme její zpěv nebo cítíme, jak hladí náš svět.
Víš, já si opravdu myslím, že skutečný život na nás čeká později.
foto 1 :© Jamey Ekins - Fotolia.com
