Již v polovině 20. století vědci věděli, že sladké sloučeniny v jeho listech nejsou škodlivé pro lidské zdraví a mohou být vhodnou náhradou umělých sladidel. Indiáni, kteří to vyzkoušeli v praxi, to vědí již po tisíciletí. Důležitější a důvodem, proč si ho přírodní kultury cení, není jeho vysoká sladivost, ale také vysoký obsah organických sloučenin důležitých pro život člověka: beta-karoten, stigmasterol, třísloviny, těkavé rostlinné oleje, bílkoviny, rutin, riboflavin, thiamin, vitamíny.a a C, niacinu, vlákniny a více než 60 dalších látek, které umělá sladidla samozřejmě neobsahují.
Proč tedy nesladíme stévií, když je vše tak jednoduché a jasné?
Důvodů je hned několik. Například ten, že určité společnosti vydělávají na chemických (tedy nepřirozených) umělých sladidlech obrovské peníze. Mezi ně patří sacharin, aspartam, cyklamát, acesulfam a další. Jejich pěstitelé a zpracovatelé. K tomuto lobbingu se rádi připojují, dále pak výrobci slazených nápojů, farmaceutický průmysl atd. Stévie, která navíc v evropských podmínkách v zimě mrzne, si tak se svými nepřáteli neví rady a těší se dobré pověsti tam, kde si jí váží. Je potěšitelné, že se díky zemědělské politice EU pomalu odkláníme od cukrové řepy a mnoho lidí si oblíbilo skromnou stévii, kterou lze pěstovat doma v květináči.
Jako první na světě (kromě jihoamerických indiánů) pochopili velký význam steviosidů Japonci, kteří již v roce 1973 omezili používání chemických umělých sladidel a v zájmu ochrany zdraví obyvatelstva doporučili potravinářskému průmyslu používat steviosidy. Světové kartely, jako jsou Coca Cola a Pepsi Cola, byly v Japonsku nuceny přejít od umělých sladidel ke steviosidům. Po Japoncích začali stevii do dietních potravin zpracovávat také Číňané.
Stevii a steviosidy tak nyní používá téměř 1/3 lidstva na světě. USA to vyřešily vlastní rafinací (Food and Drug Administration FDA), zakázaly sice její používání v potravinářském průmyslu, ale aby firmy nepřišly o zisky, může se používat ve formě doplňků stravy a v kosmetice, aby vydělaly ještě více peněz.
Vyrábí se z něj pleťové vody, krémy, zubní pasty, přípravky proti akné, tinktury na slazení atd. V EU se o její uznání muselo bojovat řadu let a v mnoha zemích bylo její pěstování zakázáno. Na Slovensku a v České republice např.
Doba se však zlepšila a dnes se již nedopouštíte trestného činu, když si tuto léčivou rostlinu koupíte nebo zasadíte. Prý se konečně prokázalo, že lidskému organismu neškodí. Bohužel nikde v oficiálních zdrojích nenajdete uvedeno, co má škodit a co konkrétně bylo zkoumáno. (Například s alkoholem si žádná ze světových institucí nedělá takové starosti).
Jaké jsou účinky stévie?
Výzkumy zatím ukázaly a prokázaly následující: obličejové masky z ní vyrobené odstraňují vrásky a jizvy po akné nebo neštovicích. Na Ukrajině se po havárii v Černobylu podával záchranářům čaj slazený listy stévie, protože steviosidy pomáhají vyplavovat radionuklidy. V odborné literatuře se uvádí, že steviosidy mají pozitivní vliv na lidský organismus.
- regulují množství cukru v krvi,
- zvyšují činnost slinivky břišní,
- zlepšují rovnováhu glukózy,
- zvyšují příliv energie,
- stabilizují krevní tlak,
- urychlují zlepšení stavu po námaze,
- zvyšují schopnost organismu spalovat tuky,
- zvyšují kapacitu paměti,
- zpomalují degeneraci tkání,
- vyrovnávat večerní výkyvy v hladině energie,
- snižuje chuť na sladké,
- snižuje fyzickou a duševní únavu,
- narušuje mechanismus hladu,
- snižuje tvorbu jizev (např. akné),
- mají antiseptické účinky, a proto se osvědčily při léčbě poraněné kůže, jsou účinné při léčbě kandidy
- mají antimikrobiologické vlastnosti, které zpomalují růst streptokoků a dalších bakterií,
- používají se na akné, ekzémy,
- zklidňují bolest
- jsou důležitou prevencí proti cukrovce
Použití stévie
Potravinářský průmysl:
- nahrazuje umělá sladidla a cukr prakticky ve všech druzích potravin,
- výroba alkoholických a nealkoholických nápojů,
- mlékárenský průmysl (jogurty, sušené mléko, kondenzované mléko),
- konzervování (výhodné pro jejich antiseptické účinky),
- čokoládový a pekařský průmysl, zmrzlina.
Farmaceutický průmysl:
- nahrazení umělých sladidel a cukru v lécích s nepříjemnou hořkou chutí,
- tablety pro diabetiky,
- cukrovinky se steviosidem proti zubnímu kazu.
Kosmetický průmysl:
- výrobky pro péči o pleť,
- zubní pasty pro děti - boj proti zubnímu kazu.
Vlastní zkušenosti se stévií
Kdo očekává, že rostlina 500krát a více sladší než cukr bude chutnat jako turecký med, bude zklamán; je trochu hořká, sice výborně sladí, ale ne vždy rovnoměrně. Například sušené listy sladí více než čerstvé. Nejsladší je v květnu, těsně předtím, než začne kvést. Jeden list stačí k ochucení asi 4 dcl nápoje.
V zimě se mi téměř nikdy nepodaří rostlinu dobře udržet. Má přezimovat ve sklepě jako muškáty, ale já sklep nemám, takže v zimě používám sušené listy a od dubna až do listopadu, letos je stále krásná čerstvá - fresh. Dá se koupit v Maďarsku, v Čechách, ale i na Slovensku se cena pohybuje kolem 2 -3 € za květináč s jednou rostlinou (viděla jsem ji za 10 € Sk, ale je to zbytečné), je dobré mít tři nebo tak.
Doma si z ní pak můžete snadno připravit nápoje, ale i pleťové vody nebo ošetřit rány či zhrubělou kůži na patách. Můžete ji naložit do alkoholu nebo macerovat. Nebo si z něj připravte sladký olej do salátu. Některé koláče sypu sušenou a rozdrcenou, smíchanou s citronovou kůrou a skořicí.
Zdroj: blog.eugenika
Autorka: Eugenina mouka, která se v roce 2015 narodila v Praze.
