Můj otec byl kazatel, básník, spisovatel a filozof samouk. Vynikal mimořádnou pamětí. Matka Tesla svého manžela v mnoha ohledech předčila. Například recitovala nazpaměť a bez jediné chyby celé svazky německých, italských a francouzských básníků, přestože neuměla číst ani psát a musela se spoléhat pouze na recitaci recitátorů. Domácí práce si usnadňovala výrobou různých přístrojů a pomůcek.
Také Tesla se snadno naučil řadu jazyků a od pěti let zkoušel své vynálezecké nadání. V dětství trpěl znepokojivými vidinami doprovázenými záblesky světla. Měl také zjevení neznámých předmětů. Pokud před ním někdo vyslovil izolované slovo, okamžitě se v jeho představách zhmotnilo v konkrétní obraz. Později nepotřeboval žádné modely svých technických zařízení. Zjevovaly se mu v mysli v konkrétní podobě ...
Publikace obsahuje mnoho různých fotografií z Teslova osobního života. Autor popisuje jeho dobrodružné a nebezpečné pokusy se střídavým proudem o vysoké frekvenci a mimořádném napětí, stejně jako jeho první patenty, metody bezdrátového přenosu energie a jeho nejdůležitější vynálezy a objevy. Teslův styl vyprávění je strhující. Kniha zprostředkovává zážitek ze svůdného setkání s géniem i čtenářům, kteří se o svět techniky nezajímají.
ukázka z knihy
Pokusy se střídavým proudem o vysoké frekvenci a napětí.
Ze všech druhů výzkumu elektrických jevů jsou experimenty se střídavým proudem nejzajímavější. Vedou ve velmi krátké době k velmi slibným výsledkům. Pokrok v této oblasti aplikované vědy je v posledních letech tak velký, že předčil i ta nejdivočejší očekávání. Sotva jsme popsali jednu stránku věci, jsme konfrontováni s novými poznatky a otevírají se před námi nové cesty výzkumu. Již nyní se nám podařilo dosáhnout výsledků, o kterých jsme se neodvažovali ani snít. Stejně jako v přírodě se setkáváme s všudypřítomným vzestupem a pádemm vlnovým pohybem, v oblasti střídavého proudu hrají rozhodující roli elektrické vlny.
Důvodem rychlého rozvoje vědních oborů zabývajících se elektřinou je přímá cesta od experimentu k praktickému využití. Omotejte jednoduchý železný kruh kolem cívky, připojte jej ke generátoru a ihned s potěšením a údivem pozorujte, jakou sílu...a s úžasem a údivem nad silami, které jsme vytvořili a které nám umožňují transformovat, přenášet a ovládat energii určitými cestami. Pokud správně zapojíme elektrický obvod, začne se hmota složená ze železa a drátu chovat jako živé těleso, kterým pohybuje síla přicházející z velké vzdálenosti. Vidíme, jak energie střídavého proudu protéká drátem a projevuje se velmi překvapivým způsobem. Ne však v samotném drátu, ale v jeho okolí, kde energie nabývá tepelné, světelné a mechanické podoby, a dokonce se projevuje jako chemická reakce. Všechny tyto experimenty nás fascinují a naplňují nás intenzivní touhou dozvědět se více o detailech tohoto jevu. Každý den přicházíme do laboratoří s přáním objevit něco, co posune naše poznání o krok dál. Neustále se s nadšením vrháme do nových úkolů. A i když jsme někdy neúspěšní, přesto naše práce není marná, protože nám přináší mnoho potěšení a my můžeme veškerou svou energii věnovat službě lidstvu.
Máme na výběr z mnoha experimentů týkajících se střídavého proudu. Nebude však možné ukázat je všechny. Dnes večer se zaměříme jen na několik z nich, a to ještě nepatří mezi ty nejneobvyklejší. Všechny jsou však jistě zajímavé a vzrušující. Mám zde jednoduchou skleněnou trubici, ze které je částečně vysáván vzduch. Vezmu ji do ruky a dotknu se drátu, kterým protéká střídavý proud o vysokém napětí. Trubice se mi v ruce jasně rozzáří. Ať se v prostoru pohybuje jakkoli, její měkké, příjemné světlo si udržuje stálý jas.
A tady už vám ukazuji vzduchoprázdnou žárovku připojenou k jedinému drátu. Zatímco stojím zde, na tomto izolovaném podstavci, beru žárovku do ruky a platinový knoflík umístěný uvnitř začíná intenzivně zářit.
Nyní si všimněte žárovky připojené k vodiči, kterým protéká proud. Když se dotknu kovové patice, žárovka se naplní světlem fosforeskujícím kouzelnými barvami.
V následujícím pokusu si všimněte dvou drátěných síťových destiček, které připojím k vývodům cívky. Posunu je kousek od sebe a zapnu cívku. Jak vidíte, mezi destičkami přeskakují jiskry. Nyní mezi obě desky vložím silný plát velmi dobrého, dielektrického materiálu. Místo aby zcela zabránil průchodu výboje, jak bychom mohli očekávat, výboj se zvětší a začne připomínat žhavé chmýří.
Po těchto několika ukázkách se vás ptám, zda existují zajímavější pokusy než ty se střídavými proudy? Stálým společníkem všech našich mimořádných experimentů je známé zařízení - na jednom jedné straně hračka, ale na druhé straně věc monumentálního významu - ano, mám na mysli indukční cívku. Elektrotechnici neznají populárnější zařízení. Každý, od nejzkušenějších z nás až po mladého studenta, jistě strávil mnoho radostných hodin experimentováním s indukční cívkou. Pozorovali jsme její hru a lámali si hlavu nad úžasnými jevy, které se odehrávaly před našima očima. Všichni tento přístroj dobře znají a já si skoro myslím, že bych se neodvážil předstoupit před tak významné publikum s tak starým, jen poněkud pozměněným vynálezem. Některé výsledky jsme očekávali, jiné nás překvapily, ale všechny jsou hodny naší pozornosti, neboť ve vědeckém poznání je každý objev východiskem dalšího experimentu. A každá nová skutečnost může otevřít cestu k důležitým vynálezům.
