Probiotika jsou živé mikroorganismy, obvykle bakterie nebo kvasinky, které při konzumaci v dostatečném množství přinášejí zdraví prospěšné účinky, zejména na trávicí systém. Tyto mikroorganismy se přirozeně vyskytují v lidském těle, zejména ve střevech, kde pomáhají udržovat zdravou rovnováhu střevní mikroflóry.
Probiotika mohou pomoci při různých zažívacích potížích, jako je syndrom dráždivého tračníku, zácpa, průjem a podpora imunitního systému. Kromě toho existují důkazy, že probiotika mohou mít pozitivní vliv na další aspekty zdraví, jako je snížení zánětu, podpora zdraví srdce a duševního zdraví.
Probiotika se nacházejí např. v kvašených potravinách, jako je jogurt, kefír, kysané zelí, kimči atd. nebo jsou k dispozici jako doplňky stravy ve formě kapslí, práškůnebo tekutin, pokud je třeba tělu dodat extrémně vyšší dávky, než jaké lze vstřebat pouhou stravou při různých diagnózách nebo po léčbě antibiotiky.
Při výběru probiotických doplňků je důležité sledovat množství konkrétních kmenů a množství CFU (colony forming units), které určují, kolik živých mikroorganismů přípravek obsahuje. Nejnovější výzkumy naznačují, že pro dospělého člověka jsou pro podporu zdraví trávicího a imunitního systému účinné probiotické směsi s obsahem od 20 miliard CFU denně.
Na trhu je mnoho levných nekvalitních probiotik, která nemají pro lidské zdraví téměř žádný účinek.
Mýty
Mýtus 1: Všechna probiotika jsou stejná
Pravdou je, že existuje mnoho různých druhů probiotických bakterií a každý kmen má specifické účinky. Některé kmeny mohou pomoci s trávením, jiné mají pozitivní vliv na imunitní systém. Proto se musíte spolehnout na odborníky, kteří sestavují různé receptury pro konkrétní působení v těle. Pro komplexní zdraví se proto podívejte, kolik probiotických kmenů mají a kolik CFU obsahují v jedné dávce.
Mýtus č. 2: Všechna probiotika jsou proti průjmu a měla by se užívat jen tehdy, když to přeženete.
Konkrétní probiotické kmeny mají vliv na rychlé zastavení průjmu, a proto odborníci na probiotika přesně definovali složení těchto probiotik. Na průjem není potřeba velký počet kmenů, stačí 3-4 kmeny, které se zaměřují na průjem a obsahují dostatečný počet CFU. Taková probiotika jsou však nedostatečná, pokud potřebujete řešit složitější zdravotní problémy nebo užíváte antibiotika.
Věděli jste, že vaše střeva mohou mít obrovský vliv na váš psychický stav?
Nový výzkum odhalil fascinující spojení mezi našimi střevy a mozkem, které by mohlo změnit přístup k prevenci a léčbě psychických poruch, jako je úzkost a deprese.
Zdá se, že klíčovou roli v tomto vztahu hrají probiotika - živé mikroorganismy, které jsou pro naše tělo prospěšné, pokud je konzumujeme v dostatečném množství. Tyto "dobré" bakterie, které jsou nejčastěji spojovány s podporou zdraví našeho trávicího systému, mají také významný vliv na naše duševní zdraví.
Proč jsou střeva považována za náš "druhý mozek"?
Enterický nervový systém: Střeva obsahují rozsáhlou síť neuronů známou jako enterický nervový systém (ENS), který je často označován za náš "druhý mozek". ENS řídí mnoho aspektů trávení nezávisle na mozku, i když je s ním úzce propojen.
Naše střevo obsahuje více než 100 milionů nervových buněk, které komunikují s mozkem prostřednictvím tzv. osy střevo-mozek. Tato komunikace ovlivňuje nejen naše trávení, ale také naše emoce a náladu. Stres a emoční faktory mohou tuto komunikaci ovlivňovat, což vede k zažívacím potížím a naopak.
speciální probiotika, zvláště pokud jsou doplněna například z rostlinné říše ashwagandhou, pomáhají udržovat rovnováhu dobrých a špatnýchbakterií v našich střevech, což může mít přímý vliv na produkci a regulaci neurotransmiterů, jako je serotonin a dopamin, které ovlivňují naši náladu. Osa střevo-mozek (známá také jako gut-brain junction nebo gut-brain axis) je termín, který popisuje obousměrnou komunikaci mezi střevním mikrobiomem a mozkem. Tato komunikace zahrnuje nervový systém, imunitní systém a endokrinní systém (hormony). Hlavní cestou této komunikace je bloudivý nerv, který je součástí parasympatického nervového systému a spojuje střevní trakt s mozkem.
Osa střevo-mozek hraje klíčovou roli v mnoha aspektech lidské fyziologie a zdraví, včetně regulace trávení, imunitní reakce, a dokonce i nálady a emočního stavu. Výzkum ukázal, že změny ve střevním mikrobiomu mohou ovlivňovat funkci mozku a mohou přispívat k rozvoji neurologických a psychologických poruch, jako jsou deprese, úzkost a autismus.
Proto je stále důležitější porozumět této interakci mezi střevem a mozkem, abychom lépe pochopili a případně léčili různé zdravotní potíže. Výzkum v této oblasti je stále relativně nový, ale rychle se rozvíjí a slibuje nové možnosti prevence a terapie mnoha onemocnění.
Produkce neurotransmiterů: Střevo produkuje velké množství neurotransmiterů, včetně serotoninu, který je zodpovědný za pocity štěstí a pohody. Ve skutečnosti se odhaduje, že až 90 % serotoninu produkovaného v těle pochází ze střev. proto je narušený trávicí trakt pro člověka velkým problémem a dříve či později vede k vážným neurologickým problémům.
Hara. Už jste slyšeli o indickém termínu "hara" ? Je to termín používaný v souvislosti s centrální částí těla, často se vztahuje k oblasti břicha nebo středu těla, kde se údajně nachází základní životní energie nebo veškerá síla.
Ačkoli tento pojem nemá přímou obdobu v tradiční západní medicíně, v mnoha východních a holistických lékařských tradicích je břichu přikládán velký význam jako centru fyzické, emocionální a energetické rovnováhy.
Vliv energie a břicha:
V mnoha východních tradicích, jako je jóga a tai chi, je oblast hara považována zacentrum životní energie (prána v jógové tradici, čchi v čínské tradici). Práce s touto oblastí může pomoci uvolnit energii a podpořit celkovou pohodu.
Dechové techniky: Dechové techniky zaměřené na oblast břicha mohou pomoci zlepšit cirkulaci energie v těle, zvýšit uvolnění a snížit stres.
Trávení a emoce: Tradiční medicínské systémy uznávají souvislost mezi trávicím systémem a emocionálním stavem. Emocionální stres může ovlivnit trávení a naopak problémy s trávením mohou ovlivnit naši emocionální pohodu.
Vidíme, že probiotika, zejména superbakterie zaměřené na tlusté střevo - tyto živé mikroorganismy, které jsou nezbytné pro naše tělu prospěšné, pokud jsou konzumovány v dostatečném množství, hrají klíčovou roli v našem prožívání štěstí a pohody. Právě "dobré" bakterie tvoří nejčastější článek podpory zdraví našeho trávicího systému a mají významný vliv na naše duševní zdraví.
Jaké jsou výsledky výzkumu?
Vědecký výzkum ukazuje, že probiotika mohou hrát roli v prevenci a dokonce i v léčbě některých psychických poruch. Jedna studie zjistila, že účastníci, kteří užívali 8 týdnů správně namíchaná probiotika doplněk stravy, měli výrazně nižší skóre v testech měřících depresi a úzkost ve srovnání s kontrolní skupinou, která užívala placebo. Jiná studie dokonce naznačuje, že probiotika mohou být při léčbě mírné až středně těžké deprese stejně účinná jako některá antidepresiva. Nedávný vědecký výzkum potvrdil v klinických studiích, že šafrán a šafránové extrakty, jako např. lipozomální antistresový komplex, významně pomáhají probiotika v trávicím traktu při duševní rovnováze a úzkosti. I proto má pravidelné užívání šafránu kořeny na Blízkém východě a v Persii. Možná se i my naučíme šafrán v naší kuchyni více používat.
Jak začít?
Zařadit probiotika do svého jídelníčku je snadné. Mezi přírodní zdroje probiotik patří fermentované potraviny, jako jsou jogurt, kefír, syřidlo, kysané zelí a kimči. Samozřejmě existují také mnohem účinnější probiotické doplňky stravy, protože jsou chráněny před agresivním půdnímtrávicího traktu, ale v konečném důsledku je důležité zvolit správný produkt a dávkování.
Už víme, jak tyto malé bakterie ve vašem těle mohou ovlivnit vaše celkové zdraví a pohodu. výzkum v posledních letech přinesl fascinující odhalení o živých probiotikách, která mají potenciál převrátit náš přístup k medicíně a potravinám. Vydejte se tedy se mnou na objevitelskou pouť za nejnovějším výzkumem a průlomovými poznatky v oblasti živých probiotik.
1. Nejnovější objevy v medicíně: vědci nedávno objevili nové kmeny probiotik, které slibují vynikající přínosy.v boji proti antibiotické rezistenci, jedné z největších zdravotních hrozeb současnosti. Studie navíc naznačují, že některá probiotika mohou hrát roli v léčbě a prevenci některých onemocnění, jako je např.určitých psychických poruch, včetně deprese a úzkosti, což otevírá dveře novým způsobům léčby.
2. Revoluce v potravinářském průmyslu: v potravinářském průmyslu se výzkum probiotik zaměřuje na vývoj nových fermentovaných potravin s vysokým obsahem živých kultur, které jsou nejen zdravější, ale také chutnější. Inovace v této oblasti by mohly vést k potravinám, které přirozeně podporují zdraví našich střev a posilují imunitní systém.
3. Jak vybrat správná probiotika? Při výběru probiotických doplňků stravy je důležité zaměřit se na kmen, množství CFU (kolonie tvořící jednotky) a typ výrobku. Ne všechna probiotika jsou vytvořena stejně, proto je klíčové vybírat taková, která jsou jsou podložena vědeckými důkazy a mají konkrétní zdravotní účinky, které hledáte.
Pozor!
Než se rozhodnete pro probiotika, je třeba si uvědomit několik klíčových skutečností, aby byla probiotika skutečně účinná. Aby probiotika zůstala aktivní po celou dobu své expirace, je třeba je "uspat".
Živá uspaná probiotika, známá také jako lyofilizovaná probiotika, jsou formou probiotických mikroorganismů, které byly dehydratovány procesem zvaným lyofilizace nebo lyofilizační sušení. Tento proces umožňuje, aby probiotika zůstala "spící" neboli ve stavu hibernace, dokud nejsou reaktivována přidáním vody.
Díky lyofilizaci mohou živá spící probiotika přežít nepříznivé podmínky, jako je vysoká teplota a tlak, které by jinak mohly živé mikroorganismy zahubit nebo oslabit. Tento proces také usnadňuje skladování a přepravu probiotik, protože nevyžadují výrazné chlazení, aby si zachovala svou stabilitu a účinnost.
Probiotika jsou živé organismy, a pokud jsou užívána perorálně a nejsou chráněna, jsou plně vystavena působení žaludeční kyseliny a dalších trávicích šťáv.
Vzhledem k tomuto aspektu by měla být chráněna, nejlépe enterosolventními kapslemi, které zaručí dostatečnou ochranu.
Totéž platí pro stravu obsahující probiotika. Studie obecně naznačují, že přežití probiotik může být nízké, přičemž některé odhady hovoří o tom, že pouze malé procento (např. méně než 10 %) původně přítomných probiotických bakterií přežije cestu žaludkem do střeva. Toto nízké přežití je způsobeno především agresivním prostředím žaludku, kde vysoká kyselost zabije mnoho těchto citlivých mikroorganismů dříve, než se dostanou do střeva.
Co se neříká...
Teplota skladování má vždy vliv na živá i spící probiotika. Pokud chcete zaručit maximální aktivitu ve střevě po celou dobu expirace po probuzení, doporučujeme je vždy skladovat na chladném místě. Krátké, několikadenní vystavení pokojové teplotě jim nevadí.
Lyofilizovaná probiotika mají díky procesu lyofilizace, kterým procházejí, výrazně lepší stabilitu a delší trvanlivost při pokojové teplotě než probiotika nemrazem sušená. Díky tomu mohou být tato probiotika stabilní a zachovávat si svou účinnost bez nutnosti skladování v chladu po dobudobu, ale nedávné studie naznačují, že dlouhodobé skladování je destruktivní i pro lyofilizovaná probiotika. Vědci proto doporučují skladovat je v chladném a suchém prostředí, nejlépe v chladničce, pokud je neužíváte ihned, ale uchovávat je doma v domácí lékárničce. Každý kmen je samozřejmě jinak odolný vůči teplotám. Obecně však platí, že pokud máte lyofilizovaná probiotika při teplotě 25 °C - 37 °C i měsíc, jejich degradace je velmi nízká. Pokud má vaše probiotikum 50 miliard CFU, zůstává i po této době mimořádně účinné.
Bohužel většina firem o této skutečnosti nemluví a prodejci prodávají i probiotika, která není třeba uchovávat v chladu. Předpokládají, že pokud si 99 % lidí probiotikum koupí, užijí ho do týdne nebo do měsíce. Mnozí jsou pak překvapeni, když si vezmou probiotikum, které leželo na regále rok nebo dva, že se po jeho užití nic neděje.
Abych nemluvil jen tak do větru, přikládám pro ilustraci několik grafů lyofilizovaných probiotických kmenů, jak je ovlivňuje teplota.
Proto doporučuji, pokud chcete probiotika skladovat delší dobu, dát je do lednice. Cestování na dovolenou nebo pobyt na dovolené probiotikům nijak výrazně neuškodí.
Závěrem. lze užívat probiotika i při nejzávažnějších onemocněních, při užívání imunosupresiv nebo cytostatik při rakovině?
ano, probiotika lze užívat i při užívání imunosupresiv, ale je třeba postupovat opatrně a vždy tuto kombinaci konzultovat s lékařem.
Imunosupresiva jsou léky, které potlačují nebo snižují aktivitu imunitního systému a používají sepoužívají především při léčbě autoimunitních onemocnění, po transplantaci orgánů nebo u některých typů rakoviny. Vzhledem k tomu, že imunosupresiva jsou založena na potlačení imunitního systému, existuje potenciální riziko, že užívání probiotikk může v některých případech zhoršit situaci nebo způsobit nežádoucí účinky, zejména u pacientů s velmi oslabenou imunitou. Nicméně mnohé studie naznačují, že probiotika mohou být určitým přínosem i pro pacienty užívající imunosupresivní léky výhody, jako je zlepšení zdraví střev, snížení pravděpodobnosti infekcí nebo pomoc při obnově přirozené mikrobioty po léčbě antibiotiky.
Je však nezbytné, aby se pacienti užívající imunosupresiva nebo cytostatika před nasazením probiotik poradili se svým lékařem. Obecně lze říci, že ačkoli probiotika mohou být zdraví prospěšná, při kombinaci s imunosupresivní nebo cytostatickou léčbou je nutné následující zvýšená opatrnost a odborná konzultace, aby se předešlo možným komplikacím nebo interakcím.
Foto: Walkerssk, Stefan Keller, Pexels z Pixabay
